Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Vánoce – Božić v Chorvatsku

V Chorvatsku, zemi, kde obyvatelé katolického vyznání tvoří přes tři čtvrtiny obyvatelstva, představují Vánoce a s nimi spojené tradice, písně, zvyky, obyčeje i obřady mimořádně silný odkaz předků.

Vánoce jsou tu svátky víry, lásky pokoje, lidské solidarity, ale především oslavy narození Krista. Vánoční tradice představují i významnou část lidového etnografického dědictví minulosti.

Vánoční svátky se slavily a slaví na celém území Chorvatska v podstatě stejně, ale v některých oblastech se poněkud liší v některých jednotlivostech nebo se k nim připojují i některé specifické lokální zvyky.

Vánoční období v Chorvatsku začíná v některých jeho krajích vlastně již v listopadu, a to na svátek sv. Kateřiny, tj. 25. listopadu a trvá více než měsíc. Na přelomu listopadu a prosince začíná i nový církevní rok. Vstup do tohoto nového církevního roku představuje advent, tj. období očekávání příchodu Ježíše Krista na zem a přípravy na něj. Chorvaté říkají adventu Došašće. V té době, přesněji o první adventní neděli se také zapaluje první svíčka na adventním věnci. Ten se v Chorvatsku splétá z větviček stálezelených rostlin, takže spletený věnec nemá začátek ani konec a symbolizuje tak Boha s jeho nekonečností. Každou další neděli se pak zapaluje další svíčka.

Jedním z vrcholů Vánoc zejména pro děti byl 24. prosinec, tedy Štědrý den, chorvatsky Badnjak nebo též Badnja noć, tedy dne a večer před Hodem Božím (25. prosinec). Ke Štědrému dni, resp. k Vánocům vůbec patřily vánoční písně a zpěvy, chorvatsky božićne pjesme, tedy naše koledy, mezi nimiž patřily vždy k nejkrásnějším ukolébavky. V 19. století začaly jednotlivé kraje Chorvatska přebírat i vánoční písně svých sousedů, takže dnes tvoří jakousi mozaiku, v níž jsou zastoupeny písně z celé země.

Kdysi byl Štědrý den dnem půstu, hlavně od masa, a to až do večerních hodin (bezmasé pokrmy se však podávaly i k večeři). Jedly se kaše – pohanková, hrachová aj., pečený hrách, různé polévky, ovoce, ořechy. Dnes je podávána hlavně ryba – především treska nebo štika.

Badnjak byl dnem obdarovávání – sešla se celá rodina i s čeledí, pro každého byl připraven malý dárek. Dárkům se říkalo božićnica a bývalo to oblečení, jídlo, peníze pro čeleď aj. Děti dostávaly víc dárků, ale i ty byly dost skromné. V posledních desetiletích však je nadílka dětí i dospělých čím dál bohatší – ale to není jen případ Chorvatska. Dárky měly i mají své místo přímo pod nazdobeným stromečkem.

Štědrý den byl vždy nejbohatší na nejrůznější zvyky a rituály, které však vesměs vymizely. Jako téměř jediný se dodržuje slavnostní obřad rozsvěcování vánočního stromku; světlo jeho svíček symbolizuje světlo, které na svět přinesl právě v tento den Ježíš. V souvislosti s tím se na několika místech dochoval jeden zajímavý zvyk: zapalovala se tři velká polena, která symbolizovala sv. Trojici. Když se rozhořela, zapalovaly se od něj všechny svíčky v domě. Lidé věřili, že světlo a oheň z polen zajistí domu a jeho obyvatelům klid, požehnání a plnou ochranu.

Za hlavní vánoční svátek se považoval Hod boží, chorvatsky Božić, tedy 25. prosince, oslava narození Ježíška, svátek klidu, pokoje a hojnosti. V některých krajích chodili lidé v tento den dokonce na tři mše (chorvatsky pastrica, zornica nebo též mala misa a vela misa). Mladí lidé si na každou z nich oblékali jiné, pokud možno slavnostní šaty. Od rána byly v domácnostech na stole mísy a košíčky s fíky, mandlemi, ořechy, oříšky a jablky; nechyběla ani láhev pálenky – rakije.

Oběd byl velmi slavnostní a účastnila se ho celá rodina, včetně čeledi. Všeho muselo být dost – vždyť Vánoce byly i svátky hojnosti. Hlavní chody se lišily podle oblasti – ve vnitrozemí to bývala pečená husa, kachna, pečená krkovice, pečené sele aj., na pobřeží hlavně ryby a plody moře. Vždy stály na stole mísy s nezbytnou huspeninou a klobásami. V některých regionech byla zlatým hřebem sarma. Samozřejmě byla vždy a všude spousta sladkostí – makovníky, ořechovníky, bábovky, speciální vánoční pečivo, vánoční druhy chleba aj.

I dnes je v Chorvatsku Božić svátkem hojnosti. Skladbou jídel a množstvím se od minulosti příliš neliší, jen je všechno ještě bohatší. Více info