Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Plitvická jezera lákají i po sezóně

Bezesporu nejznámější chorvatský národní park si svůj věhlas opravdu zaslouží, a to rozhodně ne proto, že lokace se objevila v jednom z filmových zpracování příběhů o Old Shatterhandovi a jeho rudém bratrovi, ale především pro svoji neuchopitelnou působivost, rozlehlost, barvy a rozmanitost.

Ne neprávem je park od roku 1979 zapsán jako přírodní památka UNESCO. Celkově je na ploše parku terasovitě situováno šestnáct jezer, rozdělených podle polohy na Horní a Dolní jezera (ta vznikla propadnutím a zaplavením podzemního jeskynního systému).

V horní desítce se nachází největší jezero Kozjak, přes které jsou návštěvníci dopravováni lodí, v nejspodnější části (u jednoho ze dvou vchodů) padá z výše 78 metrů říčka Plitvice (Velki slap) a spojením její vody s jezerní vzniká řeka Korana.

Úchvatná je ale stejně tak i spousta menších vodopádů a kaskád, na jejichž vzniku má podíl unikátní bakterie, svým nepřetržitým nárůstem (3 cm za rok) tvořící stupňovité terasy. Obsah organismů a minerálů ve vodě zase je rozhodující pro výsledné zabarvení vody, od jantarově zelené po azurovou modř. V kombinaci s barvícím se podzimním listím tak park poskytuje vnímavému oku mimořádnou hru barev.  V dolní části je i dvacet jeskyň.

VideoProcházka parkem i pohled pod vodu

V okolních lesích žijí rysi, vlci a medvědi, ale návštěvník není v Yellowstonu, takže setkání s vyhládlým Méďou Béďou rozhodně nikomu nehrozí. Zato v průzračné vodě je možno pozorovat spousty ryb (pstruh, tloušť, plotice) i říční i potoční raky. Park je i domovem dvaceti druhů netopýrů, více než 150 druhů ptáků, rozmanitého hmyzu. V mokřadech rostou masožravé rostliny rosnatka, tučnice a vzácná bublinatka menší.

I když masy turistů mířících na chorvatské pobřeží povětšinou volí trasu po dálnici, jezera ležící stranou od hlavního tahu o návštěvníky rozhodně nepřišla. Ba naopak, i po sezóně mnohdy davy, především skupinových zájezdů, až znepříjemňují zážitek nestádním milovníkům přírody. Nepříjemný je jak jejich povyk a ryk u vodopádů, tak blokace úzkých dřevěných lávek jejich v dvoustupu i více se plazícím tlachajícím šikem.

Jezera lze obcházet v jejich úrovni i nad terénem se zastávkami na vyhlídkách, rychlé přesun zajišťuje (stejně jako loď v ceně vstupenky) jakýsi autobusu podobný archaický dopravní prostředek, často nazývaný panoramatický vláček. Více info