Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Historie ostrova Korčula

Ostrov byl obydlen již v prehistorické době (nálezy mimo jiné v jeskyni Spilinski rat). Jako na celém jadranském přímoří byli i zde prvnínmi historickými obyvateli Ilyrové.

V 6. a 5. stol. př.n.l. ostrov kolonizovali Řekové a nazvali jej Korkyra Melaina, později, po ovládnutí ostrova Římany, dostal latinské jméno Corcyra Nigra, což oboje znamená Černá Korkyra. Název měl svůj původ v rozsáhlých lesích borovice černé, které pokrývaly téměř celý ostrov.

V Lumbardě, v okolí Blata a v Potirně se dochovaly pozůstatky řeckého osídlení. Další nálezy v Lumbardě, Vela Luce a na Pelegrinu pocházejí z římské doby. Dědičkou římského imperia se pak stala Byzanc, kterou v 9. stol. vystřídali loupeživí Neretvané. Kolem roku 1000 se tu poprvé objevili Benátčané, kteří od té doby využili každou příležitost, aby ostrov ovládli, byť museli na čas ustoupit a vzdát se vlády nad ním.

Do historie ostrova vstoupila námořní bitva, k níž došlo mezi Benátčany a Janovany v r. 1298, která skončila katastrofální porážkou Benátčanů. Podle tradice byl v této bitvě Janovany zajat též korčulský občas, slavný cestovatel Marco Polo, který pak v janovském vězení nadiktoval svůj slavný cstopis do zemí Dálného východu. Benátky pak po mnohá desetiletí soupeřily s Janovem o nadvládu nad Jadranem. Konečným vítězem byly Benátky.

V r. 1420 se Korčula dostala pod svrchovanost Benátek na dlouhých 380 let. Po pádu a zrušení Benátské republiky se nástupnickou mocností stalo Rakousko, které ovládalo ostrov až do r.1918. I když jej Italové v r. 1918 okupovali a vládli tu tři roky, byl rapallskou mírovou smlouvou přiřčen a vrácen Chorvatsku, resp. tehdejšínu jugoslávskénmu státu.

Ale byly to právě Benátky, které celému ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit. Místa na ostrově, především však hlavní město Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a mimořádně hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Postavení Korčuly a její význam v cestovním ruchu jadranského přímoří potvrzuje skutečnost, že je po Dubrovníku nejnavštěvovanějším místem v této oblasti.

Na ostrově Korčula žije 17 tis. obyvatel. Je to jeden z nejhustěji osídlených jadranských ostrovů. Největší hustota je kromě měst Korčula a Vela Luka v úrodných oblastech ve vnitrozemí.

Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství (pěstuje se vinná réva, jižní ovoce, zelenina, olivovníky), významný je také rybolov a zpracování ryb, stavba lodí, výroba plastů. Nemalý význam má od nepaměti dodnes i těžba kamene (na ostrůvcích při východním pobřeží). Na přední místo však stále výrazněji proniká cestovní ruch, který tu již má poměrně starou tradici.