Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Farmářské trhy a tržnice

Kvůli vstupu do Evropské unie je chorvatská vláda povinna zpřísnit obchodní pravidla a fiskální disciplínu. Přísnější kontroly by však mohly ohrozit podobu chorvatských farmářských trhů, tak jak je dnes znají Chorvaté i turisté, obává se spisovatel Jurica Pavičić.

U příležitosti vstupu Chorvatska do EU se novinář deníku Jutarnji list Željko Ivanjek rozhodl napsat o dojmech svých zahraničních přátel, kterým chtěl ukázat Záhřeb. Ocenili historické památky, jako je katedrála, trh sv. Marka, věž Lotrščak či Opatovinu [záhřebské staré město], nejvíce se jim však líbil trh Dolac.

Dlouhá léta slýchám to samé od turistických průvodců ve Splitu. Říkají, že většině návětěvníků stačí na prohlídku Peristilu (římské náměstí v samém srdci Diokleciánova paláce) pět minut, zatímco na trh s rybami Peskarija a trh s ovocem a zeleninou Pazar potřebují nejméně půl hodiny.

Mladí Japonci si na trhu Peskarija fotografují různé druhy ryb. V Pazaru Rusové ochutnávají sýry, zatímco mladí baťůžkáři nakupují třešně, višně nebo meruňky. Procesí turistů putuje našimi gastronomickými svatyněmi, kde zkoumají podivné byliny a rostliny, které tu vidí poprvé: hořkou čekanku, divoký salát, divoký chřest, dalmátskou kapustu, zelí z útesů a jiné druhy brukvovitých rostlin.

Nehmotné kulturní dědictví

Turisty přijíždějící do Chorvatska naše trhy obecně fascinují a mluví o nich jako o jedinečném zážitku. Sám jsem na cestách navštívil rybí trhy v Barceloně nebo Lisabonu, šel jsem se podívat do Bitpazaru ve Skopje a Misir bazaru v Istanbulu, koupil jsem si sušené jehněčí maso v Sarajevu, koření v Turecku nebo čerstvou tresku v Portugalsku.

Viděl jsem však jen málo trhů, které by se mohly vyrovnat těm v Chorvatsku, hlavně ve Splitu. Proč? Jednoduše proto, že ty naše se nenacházejí někde na odlehlých místech, na okraji města, u přístavu nebo u průmyslových mrazíren. Jsou v samém středu města, což ukazuje, jak důležitou roli hraje jídlo v našem životě. Naše trhy jsou ztělesněním naší mnohovrstevnaté identity.

Mitteleuropa nám přináší na stůl houby, kysané zelí a medvědí česnek, Balkán zase bosenský sýr z Travniku, kozí sýr, kajmak (sýr připomínající mascarpone) a papriky. Středomoří na stůl přináší artyčoky, divoký chřest a fazole. Pazar a Peskarija ukazují, kým jsme doopravdy, bez falše či potřeby něco předstírat.

To je důvod, proč se domnívám, že farmářské a rybí trhy jsou součástí nehmotného kulturního dědictví Chorvatska, které je třeba zachovat a chránit jako důležitou kulturní, turistickou a společenskou instituci. Ale nejsem si jistý, zda ministerstvo financí můj názor sdílí, jelikož chce na obchodníky s ovocem a zeleninou uvalit naprosto nevhodný model finanční kontroly (povinnost používat registrační pokladnu a na všechno prodané zboží vydávat potvrzení).

Lidl pod širým nebem

Jsem opravdu poslední člověk v této zemi, který by se stavěl proti zavedení většího pořádku v mnoha oblastech. A přestože nás za poslední rok a půl současná vláda zklamala v mnoha směrech, je třeba připustit, že se jí podařilo zpřísnit fiskální disciplínu. Vládě [premiéra] Zorana Milanoviče a [ministra financí] Slavka Liniče se podařilo omezit daňové úniky a snížit podíl dříve prosperující šedé ekonomiky. Navíc přiměla velké hospodářské subjekty, aby se chovaly v souladu s právními předpisy.

Ale pokud jde o trhy, strážce státní pokladny by měl být pružnější, protože tato opatření tuto důležitou kulturní, turistickou a společenskou instituci ohrožují. Tradiční trhy se nesmějí přeměnit v Lidl pod širým nebem, v nákupní středisko bez střechy a klimatizace. Pokud se tak stane, bude to znamenat ránu z milosti části našeho kulturního dědictví.

Naše trhy dnes zažívají citlivé období. Za jejich krásu a bohatství vděčíme tomu, že se nacházejí na křižovatce třech krajů a kultur, protože obchodníci s ovocem a zeleninou a regionálními produkty jsou, aniž by si toho byli vědomi, těmi nejlepšími velvyslanci, jaké můžeme mít. Více ZDE