Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Diokleciánův palác ve městě Split

Diokleciánův palác ve Splitu, zapsaný v roce 1979 na listinu světového kulturního dědictví organizace UNESCO, byl, jak známo, rezidencí císaře Diokleiána poté, když se v roce 305 ve svém sídle v maloasijské Nikodémii (dnešní Izmit v severozápadním Turecku) zřekl vlády ve smyslu nových pravidel, které sám stanovil pro správu římské říše.

Ustanovil tzv. tetrarchii tj. vládu čtyř; měla přinést římské říši stabilitu a eliminovat usurpace trůnu, které byly v posledním století na denním pořádku a které otřásaly říší. V tetrarcdhii byla římnská říše rozdělena na dvě poloviny, východní a západní; v každé z nich vládl jeden augustus, jehož pomocníkem v každé části byl jeden caesar.

Po dvaceti letech měli augustové abdikovat; vládu měli pak převzít caesarové v hodnosti augustů, kteří si měli vybrat nové caesary. Dioklecián uvedl nový systém v život v roce 293. Jako augustus východní části se v roce 305 vzdal vlády, které se ujal jeho dosavadní caesar. Stejně tak tomu bylo v západní polovině říše. Systém fungoval vlastně jen do roku 306, kdy vypukly boje o hodnosti nových caesarů a vzápětí nato i augustů.

Dioklecián byl i v rámci tetrarchie vždy považován za prvního muže říše a její nejvyšší autoritu. Závěrem své vlády jako augustus východní části impéria si dal postavit rezidenci pro léta po abdikaci v Aspalathu (dnešní Split), tedy v osadě v blízkosti města Salonae (dnešní Solin), tehdejšího hlavního střediska provincie Dalmácie, kde se narodil. Mezi předpokládané důvody, pro něž si Dioklecián vybral právě Aspalathos, patří kromě vazeb na rodný kraj též bezprostřední blízkost léčivých sirných pramenů a možnost honitby na sousedních kopci Marjanu, v té době pokrytém hustými lesy.

Diokleciánův palác byl budován jednak jako opevněný tábor, jednak jako luxusní vila, vyhovující jeho zálibě v přepychu a orientální nádheře. Jako celek byla úplně soběstačná, dokonce měla i vlastní vodovodní systém. Palác se sice dochoval do našich dnů, ale v podstatě jako město Split. Pevné zdi paláce do značné míry opuštěného poskytly v roce 614, po zničení města Salonae Avary a Slovany, bezpečné útočiště jeho uprchlíkům. V průběhu staletí město vrostlo do opevněného paláce a postupně si jej přizpůsobilo svým potřebám. Více info ZDE