Vela Luka – Ostrov Korčula
Facebook
Novinky z ostrova Korčula

Bura na Jadranu

Hlavní a také nejznámější vítr je na Jadranu bóra – bura, silný a chladný nárazový vítr, dosahující často síly orkánu.

Pokládá se za specialitu východního Jadranu a je to nebezpečný padající poryvový vítr. Vane z pevniny na moře ze severu – severovýchodu a nad mořem naráží na teplý vzduch. V blízkosti ostrovů nemá většinou možnost se plně rozvinout a nevytváří proto vyšší vlny.

Na místech, kde se může plně rozvinout, vznikají vlny vysoké 2 – 3,5 m. Tyto vlny jsou poměrně krátké. Směr bóry, tedy i pohyb vln se často mění, což může být pro plavbu velmi nebezpečné. V každém případě je plavba bezpečnější na otevřeném moři, protože za pásmem ostrovů vítr nevytváří větší vlny, ale poryvy větru jsou tu velmi silné.

Vlnobití způsobené bórou se projevuje hlavně v zimním období, nejsilnější je v severním přímoří. Nebezpečným jevem při silné bóře je pěna z hřebenů zlomených vln, která vytváří tzv. dým moře, který snižuje viditelnost a nejnižší vrstvy vzduchu (až 1 až 2 m nad hladinou) se proměňují v oblak, v němž se dá těžko dýchat. Poryvy větru jej ženou přes moře a ostrovy.

Nejpověstnější a nejobávanější je náhlý příchod bóry, opravdu z čistého nebe. Na severním pobřeží bývá bóra častější a divočejší než na jižním. V přímoří se říká, že bóra se rodí v Senji, vdává ve Rijece a umírá v Terstu.

Podstatně častější bývá bóra v zimních měsících, kdy trvá i déle jak dva týdny. Nebývá však výjimkou ani v létě, kdy má ale krátké trvání – den až dva dny, případně i jen několik hodin. Přitom je v létě nejsilnější ve Velebitském průlivu, u mysu Ploča / Rogoznica, u Splitu, v zátoce Vrulja u Brely, u obce Žuljana na poloostrově Pelješac. V zimě je nejnebezpečnější oblast Velebitského průlivu.

V určitých případech však může být ještě nebezpečnější další vítr – jugo (jugo či též široko z italskéhoscirocco), který přináší mraky, dusno, ovzdušnou vlhkost, déšť a někdy dokonce i písečný prach od břehů Afriky. V létě trvá poměrně krátce, dva až tři dny, v zimě až tři týdny. Nebývá to příliš silný vítr, neprojevuje se nárazy, ale ve své vrcholné části, zejména v zimě, může být velmi rychlý a mít sílu vichřice. Vytváří přitom vysoké, dlouhé vlny, dosahující délky až 30 m a výšky až 4 m, nebezpečné pro plavbu. Zvedá také hladinu moře.

Jugo vane z centrální části Balkánu podél břehů Jadranu, od jihovýchodu. Na severu při vnějších březích ostrovů bývá vlnobití velmi značné. Vodní tříšť z vln se rozstřikuje do výšky 100 m a vítr ji odnáší do vzdálenosti až 500 m od moře. V té době je ve vzduchu 5 – 15 mg soli v jednom krychlovém metru a mnohokrát víc jódu než ve vzduchu ve vnitrozemí. Vzduch též obsahuje třikrát víc ozónu než ve vnitrozemí, dále podstatně víc kyslíku a dalších prospěšných substancí. Proto je pro zdraví velmi prospěšné podnikat v tomto počasí procházky při moři.

Při silném vlnobití způsobeném větrem se přenáší pohyb mořské vody až do hloubky 40 m. Plavba je proto bezpečnější tam, kde se vítr nemůže plně rozvinout, tedy mezi ostrovy a pevninou, a nikoli na otevřeném moři.

V každém případě však mohou být jak bóra, tak jugo nebezpečné pro plavbu a pro surfaře a plavce, zastihnou-li je na moři, dál od břehu. Nebezpečí se zvyšuje v případě změny jugo v bóru.

Další vítr, mistral (maestral, zvaný též maeštral či zmorac - denní bríza), je poměrně slabý vítr. Obyčejně nevane dlouho, nevytváří vyšší vlny a přináší vítané osvěžení. Vane od severozápadu, od jara do podzimu. Výraznější bývá na jžním Jadranu. Často fouká několik dní za sebou, obvykle ve stejných denních hodinách. Začíná foukat kolem 10. hodiny dopoledne, při západu slunce ustává. Je to vítr dobrého počasí, příznivý vítr pro jachtaře a surfaře.

Lehká bóra se nazývá burinBurin je noční vítr, obdoba mistralu.

Nebezpečný může být i vítr garbin (lebić), vznikající v létě. Trvá krátce, jednu až dvě hodiny. Má sílu vichřice, zvedá velké vlny a způsobuje značné škody. Jeho bouřlivé poryvy doprovázejí bouřky a prudký déšť. Nejobvyklejší je v červnu až srpnu. Mohou se při něm vytvořit i vodní smrště.

Více informací ZDE 

Podrobné informace o počasí v Chorvatsku: Státní hydrometeorologický ústav (Državni hidrometeorološki zavod) – meteo.hr